Příklad dobré praxe

Před přijetím nového uživatele do služby jej navštěvujeme v místě jeho aktuálního pobytu. Paní Zdenu jsme navštívili u ní doma za přítomnosti její dcery. Během jednání se ukázalo, že již není schopna žít ve své domácnosti, a to ani s podporou terénních služeb. Paní Zdena byla upoutána na lůžko, denně se u ní střídala dcera a terénní služba. Paní Zdena již potřebovala pravidelnou pomoc v oblasti hygieny, oblékání, přípravy stravy. Ze svého bytu se již dva roky nedostala ven. Paní byla přijata do zařízení na dvoulůžkový pokoj, vzala si kromě základních věcí jako je oblečení a hygienické potřeby, také například svoje oblíbené křesílko s podnožkou a fotografie rodiny, které si nechala připevnit na zeď. V zařízení se paní líbí, pravidelně ji pracovnice dováží na invalidním vozíku do aktivizační místnosti nebo ven, za paní také dochází dcera, se kterou paní Zdena tráví ráda pěkná odpoledne na nádvoří domova.

Pan Jiří se do našeho zařízení dostal po prodělané mozkové příhodě, kdy rovněž trpěl Alzheimerovou chorobou. Pan Jiří byl několik měsíců hospitalizovaný v nemocnici pro dlouhodobě nemocné. Byl upoutaný na lůžko, potřeboval podávat jídlo, léky, pravidelně polohovat, atd. Doma by to ani za pomoci rodiny a terénní služby nezvládl. Dcera pana Jiřího nebydlela ve stejném městě. Nekomunikoval, ale byl usměvavý a většinou dobře naladěný. Domluvili jsme se s dcerou, že vždy v neděli, když přijde na návštěvu, podá tatínkovi oběd a promaže mu horní a dolní končetiny.